Stav před GTD

Možná to znáte. Ve svém zaměstnání nějakou dobu pracujete a Vaše činnost se přizpůsobuje fungování okolí. Mně se takto stalo, že množství úkolů, které bylo nutno splnit, mi začalo růst přes hlavu. Nejprve jsem zkoušel si jednou za čas (cca za měsíc), sepsat vše, na čem musím pracovat, co je rozdělané, na co se podívat. Poté jsem pracoval s tímto seznamem a jednotlivé položky odškrtával. Když jsem však po několika měsících zjistil, že seznamy se při aktualizaci i přes veškerou snahu nekrátí a jen jejich soupis trvá i čtyři hodiny a čítá i přes stovku položek, rozhodl jsem se hledat způsoby, jak nával práce zvládnout (ne vždy vám asertivita vyřeší tento problém).

Průvodním jevem v této fázi byl si fakt, že jsem věděl, co dělat, ale nebyl jsem schopen věci vyřešit v předpokládaných termínech. Začal jsem hledat nejprve na webu. Zde jsem našel přes time management server mitvsehotovo.cz. Upoutaly mne zde prezentované články a informace o metodě Getting Things Done.

Začátky s GTD a Moleskine

Když jsem přečetl veškeré články k metodě GTD, rozhodl jsem se začít některé části systému využít. Tak jak je na webu často spojováno GTD s Moleskinem, udělal jsem si radost a na zkoušku koupil A6 čtverečkovaný Moleskine a Parker Jotter s gelovou náplní. Když si psát úkoly, tak ať to člověka baví. A s tímto vybavením to opravdu baví.

První týdne vypadalo, že systém funguje. Mělo to háček. Nedělal jsem týdenní hodnocení. Tedy aktualizace a vyhodnocení systému. Protože systém začal skřípat, rozhodl jsem se pořídit si překlad Allenovy knihy Mít vše hotovo. Po přečtení knihy jsem systém upravil a snažil se držet systému více. Největší problém jsem měl s evidencí mnoha seznamů, což mi nesedělo. Navíc jsem měl dojem, že jsem pod vlivem okolí, tedy reaguji na podněty, než abych dělal co, co považuji za důležité. Zaměření na vyšší letové hladiny, dle GTD.

Pokračování s Aby vše klapalo

Poněkud více se vyššími letovými hladinami zabývá Allen ve své další knize Aby vše klapalo, která doplnila v mé knihovně tu první. Zkusil jsem svůj systém i dále upravit, ale prostě to není ono. Pokud systém nepoužívám celý, zdá se mi, že nefunguje. Na celé jeho použití se mi však jeví složitý a celkem časově náročný na režii. Prostě mi systém zcela nesedl a určitě jako spoustě dalších, kteří nebyli schopni systém adaptovat najednou a zcela, se mi podařilo dostat se jen o krůček vpřed. V kombinaci s Outlookem, který jsem upravil dle návodů z mitvsehotovo.cz, jsem tak měl stále spoustu seznamů. Elektronicky, kontextově v Moleskinu, papírově přehled projektů.

Návod na minimalismus

Po dvou měsících od přečtení knihy Aby vše klapalo jsem narazil na Babautovu knihu The simple guide to a minimalist life. Z této knihy jsem pochopil, proč méně je více a zároveň může být méně opravdu méně. Zjednodušit si určité záležitosti, které mne v GTD nenapadly, to je způsob, kterým jsem se rozhodl jít. Knihu rozhodně doporučuji přečíst. A pokud ne knihu, alespoň příspěvky, kterých je k tématu na blogu dostatek. Kniha, je totiž především uceleným souborem příspěvků a něčeho navíc, které to celé stmeluje.

Výstupy, který jsem si pro praxi vzal, jsou v mém životě nyní dobře vidět. Čistý stůl bez zbytečných nepoužívaných doplňků, plocha ve Windows, kde i ikona Koše je schovaná, pozadí, které je čisté (a je Ambient).

Zen To Done

Protože návod na minimalistický život je dílem stejného autora jako Zen To Done, bylo logické, že jsem se jal zkoumat i tuto knihu. I v úvodu Leo Babauta uvádí, že Zen To Done je určeno pro lidi, kteří mají problém s adaptací Getting Things Done, protože není třeba všechny návyky realizovat najednou, ale postupně. Navíc ZTD není jen úpravou GTD, ale bere si podstatné části ze 7 návyků skutečně efektivních lidí Stephena R. Coveyho.

iTime blog a FranklinCovey

Protože mi princip ZTD vyhovuje lépe, rozhodl jsem se ho přenést do praxe. Na českém internetu jsem hledal zkušenosti se zaváděním ZTD a shodou okolností jsem dorazil na iTime blog Lukáše Gregora, který ve svých článcích, jež jsem uvedl v příspěvku Cesta k diáři Franklin Covey, popisuje organizaci času s diářem, jehož náplň je uzpůsobena právě 7 návykům.

ZTD mi osobně sedí lépe (o tom příště), potřebuji ale vyřešit způsob organizace času. Tomuto tématu jsem je ale již věnoval zde, proto vás odkáži na dřívější příspěvěk.

Zkušenosti s organizací pomocí diáře FC a hlavně jejich publikace Lukášem Gregorem mě dostatečně namotivovala, abych vyzkoušel, jaké to je, sloučit implementaci ZTD do mého života s plánováním pomocí FC diáře s náplní 7 Habits. A o tom jak doufám, bude tato série příspěvků, neboť nežiji stejným způsobem nomáda jako autor iTime blogu.